Meditace

       

Proč praktikovat meditaci

Meditace nám umožňuje hlubší poznání sebe sama, duchovního světa a nalézání Pravdy. Praktikování meditace vyžaduje trpělivost a soustředění. Protože se v meditaci otvíráme očima běžně neviditelnému, duchovnímu světu je důležité, aby náš záměr byl čistý, aby byl veden touhou po vlastní změně. Výsledkem meditační práce je lepší porozumění tomu, jak svět funguje, dále nás to vede k vlastnímu zharmonizování, cítíme se lépe, lepší se naše vztahy, přestáváme být se světem v konfliktu, naopak dokážeme přijímat svět takový jaký je, přijímat nedokonalost svoji i světa s porozuměním, probouzí to touhu něco prospěšného tvořit.

Před započetím meditací je žádoucí mít vyřešený vztah k našim nižším bratrům ze zvířecí říše. Pojídání mrtvých schránek zvířat snižuje naše energetické vibrace a podporuje agresivní chování. Člověk již není predátor a obranu a útok by měl ve svém chování přetransformovat na Lásku a soucítění, pokud chce pracovat na duchovním vzestupu. Druhou důležitou věcí je opuštění pití alkoholu, či užívání jakýchkoliv drog. Tyto látky tvoří závislosti, ale my se chceme naopak osvobodit, očistit svá těla od všech jedů a látek, které mu neprospívají. Drogy mohou navodit určité přechodné stavy rozšířeného vědomí a lákavé prožitky, není to však cesta vlastní práce a vlastního úsilí k dosažení vlastní změny. Je to jen lákadlo, které nemusíme zvládnout a může nás zavést na nepravou cestu. Jsem pro cestu přirozenou.

Cesta k meditaci je pro každého z lidí individuální. Já jsem začínala relaxačními cvičeními používanými v józe, také se to nazývá autogenní trénink. V podstatě jde o to nasměrovat svoji pozornost do nitra svého těla, otočit svůj „zrak“ dovnitř. Putuje se postupně vlastním vědomím v jednotlivých částech těla a tyto části se uvolňují od nohou po hlavu, uvolňuje se celé tělo. Opadá napětí a člověk se zklidňuje. Je třeba být klidný a soustředěný, netěkat myslí od jednoho tématu k druhému a nemyslet na to co budeme dělat po skončení, ale ukotvit se v teď, zvolit si téma na které hledáme odpověď, nebo co chceme řešit a přitom být v příjemném očekávání, co přijde. Být pozitivní a mít touhu stávat se dobrým, odevzdat a prosvětlit svoje temné stránky, odpustit a zbavit se pocitů viny, to je hnací silou v duchovní práci. Stejné přitahuje stejné a o to více se v meditaci otevíráme silám, které s námi ladí. V duchovním světě nepřebývají jen andělé, síly Světla, ale také síly temného světa, neboť žijeme ve světě duality a i tyto síly čekají na svou příležitost se skrze nás projevit. V duchovní práci jde o nabytí naší vlastní skutečné síly a tou je síla Lásky. Síly temného světa jsou rovněž lákavé, ale vždy vedou k pádu, ze kterého vede opět jen trnitá cesta nápravy, neboť cesta vývoje je cestou dobra, je to jako v pohádkách, dobro vždy vítězí, zlo je nakonec poraženo. Proto je třeba stále dobře zvažovat, jaké praktiky jsou nám nabízeny a co je pro nás opravdu dobré. Zpočátku je k nácviku vhodné využít pomoc nějakého učitele, nebo relaxační CD, později již můžeme pracovat sami. Jsou zde naši duchovní ochránci – andělé, kteří jsou připraveni nám na cestě pomáhat, pokud projevíme svou touhu být s nimi v kontaktu a učit se.

 

 Světlo v nás

34 Čistění čaker

meditace na přijetí vnitřní síly

Tato meditace slouží k poznání toho, kým ve skutečnosti jsme. Nejsme jen tělem, jsme nesmrtelnou duší a naše hmotné tělo je lépe či hůře oživováno sítí energetického systému čaker. Abychom mohli s tímto systémem pracovat, naučit se sami sebe léčit a duchovně růst, je třeba dojít k uvědomění si skutečnosti, že můžeme vyzařovat Světlo a že je v naší moci stát se tvůrci vlastního života. Světlo v nás osvětluje naše temné stíny, uvádí nás do harmonie, do božského řádu. Je to to, co nazýváme transformací. Je to nastoupení na cestu zpět do Jednoty, do Zdroje veškerého bytí odkud jsme vzešli a kam se po dlouhé cestě životy vracíme zpět. Všichni toužíme po Lásce. Hledejme ji v sobě, všichni ji ve svém nitru máme, je to cesta k opravdové svobodě uvnitř nás. Být v souladu se Světlem – Bohem – Tvůrcem je opravdová radost bez iluzí. Pojďme se tedy rozpomenout na svoji božskou podstavu, pojďme vykročit na cestu Domů…

Pro příjemný prožitek meditace se usadíme nebo ulehneme do pohodlné polohy. Zavřeme oči, uvolníme celé tělo, naše tělo je uvolněné, soustřeďujeme svůj vjem do svého těla a pozorujeme svůj dech. Jsme klidní, vyciťujeme ten klid. Sledujeme vnitřním zrakem prostor uvnitř našeho těla, sledujeme, co se v těle odehrává. Buďme trpěliví, propusťme očekávání, jenom vnímejme.  Můžeme uvidět barvy, či obrazy. Jsme úplně klidní a uvolnění, naše ruce, nohy, celé tělo je uvolněné. Nejprve se soustředíme na nepříjemné pocity v našem těle a uvědoměle, pomalu a soustředěně stahujeme z celého těla negativní energie do světelného jádra Matky Země. Poté zaměříme pozornost do čaker. Stáváme se pouhými pozorovateli toho, co se v našich čakrách děje, jak se otevírají a čistí. Vstupujeme svým vjemem do první čakry. Tato čakra je svým kořenem spojena s jádrem naší Matky Země, naší planety. Uvědomujeme si to spojení se středem Země, s tímto jádrem žlutého světla. Spojením s tímto živoucím Světlem umožňujícím náš život na zemi a vyživujícím nás, začínáme vědomě nabírat dechem Světlo do své první čakry a proud tohoto Světla podobně jako proud vody, začíná promývat naši první čakru. Světlo tryská z čakrových kornoutů z přední i zadní části našeho těla. Čakry se točí a z čaker vylétávají jiskry různých barev, černé, červené, modré, zelené nebo žluté, podle toho jaké energie se v čakrách čistí a skrze čakry proudí. Sledujme ten děj. Uvědomujme si pevné spojení se zemí, naši radost ze života na zemi. Přecházíme k druhé čakře. Opět sledujeme proud Světla tryskajícího z kornoutů ze přední i zadní části našeho těla. Druhá čakra je čakra našich vztahů s druhými. Pročisťujeme druhou čakru, pročisťujeme vztahy s druhými, sledujeme barvy. Postupujeme k další čakře, solar-plexu. Je to centrum naší síly. Pročisťujeme třetí čakru. Náš solar září, temné energie se rozplývají, cítíme se na zemi bezpečně, cítíme bezpečí uvnitř sebe, prožíváme ten pocit bezpečí. Jdeme do čtvrté čakry, našeho duchovního srdce. Promýváme naši srdeční čakru pramenem Světla proudícím z jádra Matky Země. Odchází z nás všechny zranění a bolesti srdce, které nám způsobili druzí, odchází všechny tmavé stíny z této oblasti, cítíme lásku sami k sobě a ke všem bytostem, přijímáme se takoví, jací jsme, se svými nedokonalostmi, milujeme sami sebe. Poprosíme zde o rozsvícení našeho duchovního centra ve středu našeho hrudníku. Naše duchovní centrum září plamenem Lásky. Prociťujeme ten stav. Postupujeme do krční čakry. Prosvětlujeme tuto čakru a sledujeme, jak proud světla čakru očisťuje, s ním odcházejí všechny naše pocity viny a my nabíráme sílu hovořit o všem, co přichází z našeho srdce. Světlo putuje do šesté čakry. Je to oblast našeho mozku, našeho myšlení. Proud Světla tryská z čakry z obou jejích stran a odnáší všechny naše temné myšlenky. Otvírá se prostor pro myšlenky světlé, tvořící dobro. Uvědomujeme si stav naší mysli. Cesta Světla je volná a Světlo vytryskne z naší sedmé čakry na temenu hlavy. Stáváme se gejzírem Světla. Nyní se napojíme skrze naši sedmou čakru na duchovní Zdroj Světla. Můžeme si ho představit jako slunce nad naší hlavou, z něhož vede spojnice a skrze ni proudí naší sedmou čakrou Světlo, zalévá celou naší hlavu a my vyciťujeme jeho přítomnost. Světlo je v naší hlavě. Vlévá se do krku, zaplavuje krk. Světlo proudí do rukou, pročisťuje naše menší ramenní a loketní čakry, čakry v zápěstí a na prstech. Cítíme Světlo v rukách. Dále Světlo zalévá náš hrudník, oblast solaru, břicha, spodní části těla, zaplavuje celou tuto oblast, proudí do nohou, do kyčelních, kolenních a kotníkových čaker a pročišťuje je, proudí do prstů našich nohou, cítíme Světlo v nohách. Všechny buňky našeho těla jsou zality Světlem. Prociťujeme ten stav.  Naše tělo je naplněné Světlem. Teď se podíváme do své aury, svého energetického obalu. I ten je napojen na Světlo. Uvědomíme si svoji auru a začínáme ji napouštět směrem od hlavy dolů Světlem z duchovního zdroje, ze světelného míče, z oblasti odkud přicházejí duše a kam se vracejí a kde sídlí duchovní bytosti – andělé.  Světlo zaplňuje naši auru, můžeme vnitřním zrakem uvidět barvy své aury. Zlaté světlo zalévá auru. Světlo vše mění, léčí, uvádí do harmonie.  Dalším naším tělem je tělo emocionální. Uvědomíme si toto tělo a zkoušíme vyciťovat jeho barvy, jeho kvalitu. Barvy našich emocí mohou být velmi pestré. I do tohoto těla vpouštíme Světlo a Světlo barvy zaplaví, pracuje na rozpuštění našich emocí. Jsou to naše strachy, hněvy, bolesti a další emoce, které si uvědomujeme, propouštíme je Světlu a přetváříme na Lásku a soucit, na harmonický a tvůrčí život. Vyciťujeme tu změnu. Přecházíme k psychickému tělu. Naše psychické tělo se naplňuje Světlem a naše já – ego opouští roli agresora či oběti, odevzdává svoji sobeckou touhu po moci nad druhými a přijímá sílu pro to stát se moudrým a prospěšným sobě i životu na zemi. Nakonec svoji pozornost přesuneme do těla duchovního, které umožňuje pravdivě vnímat záležitosti duchovního poznání. I do tohoto těla vpustíme Světlo. Nyní spojíme všechna těla, všechna jsou naší součástí. Teď se ještě podíváme na to, co dělá naše vnitřní dítě. Přivolejme ho do své náruče. Je zde a my ho objímáme. Vyjádřeme mu naši velkou lásku. Dítě je spokojené, raduje se. Vezměme ho do svého srdce. Je to naše moudré já. Dítě je uvnitř nás, jsme jím a ono je námi. Vnímejme tu celistvost napojení. Vnitřní dítě nám ukáže cestu spolu s našimi průvodci – anděly. Vnímejme jejich přítomnost. Nejsme sami, jsme v napojení s božskými zdroji, jsme v naprostém klidu, bezpečí, jsme volní. Prožíváme tu obrovskou svobodu, volnost, radost z pouhého bytí.  Naše vědomí se rozšiřuje, přichází nám tvůrčí inspirace ze světelných zdrojů. Jsme světelné bytosti, vyzařujeme Světlo – Lásku…

Uvědomujeme si opět svoje tělo. Jsme přítomní, bdělí, příjemný stav přetrvává, protáhneme se a otevřeme oči.

 Děkuji všem duchovním bytostem, které nás na cestě provází.