Často se cítíme v hmotném světě osaměle, ale je to právě duchovní svět, který je připraven nám pomáhat. Dokud si neuvědomíme skutečnost tohoto duchovního světa, bude pro nás vše mnohem těžší a svět se nám bude zdát nespravedlivý a budeme stále bojovat jeden s druhým, bude nás to vést k pěstování špatných vlastností namísto pěstování dobra. Dobro je předpokladem k postupu na vývojové cestě, jinak budeme stále chybovat a cítit se nešťastní a ukřivdění. Přitom budeme sklízet jen to, co jsme sami zaseli.

Duchovní svět není jen něco nehmatatelného, ale jsou to i duchovní učitelé hmotní, kteří přicházejí k nám na zemi, aby nám pomáhali. Často je nejsme schopni poznat, nejsme schopni chápat, jaké dobro nám přinášejí a tak je i zatratíme, nebo usmrtíme, jako Ježíše, nebo u nás byl takovou obětí například M. J. Hus. Mnozí z nich žili a žijí v těžkých životních podmínkách a hlupáci se jim vysmívají. Ale i to patří do projevu duálního světa. Chceme takto žít dále? Někdo by řekl, že jsou i falešní učitelé a i to je pravda. Musíme se naučit toto rozeznávat. Umět rozeznat pravou a nepravou duchovní cestu, to je náš úkol.

Nepravá cesta

Jak to poznat? Pravá duchovní cesta nás má dovést k tomu, abychom byli schopni svůj život kvalitněji prožívat a abychom žili v souladu s Tvůrcem. Neznamená to, že nás již nebudou potkávat těžké události a že budeme žít jako v ráji, ale budeme tyto události lépe zvládat a budeme chápat proč nás i druhé potkávají a to co děláme špatně budeme moci postupně měnit. Věřím, že naše budoucnost bude mnohem lepší, až dojde v převaze lidí na této planetě k uvědomění a probuzení.

Osvícení

K tomu nám slouží duchovní cesta. Hledejme tedy na své cestě takovou duchovní cestu, která nás povede kupředu, ke Světlu, ne zpět do tmy, kde zabloudíme a cestu si prodloužíme. Všechny duše ať si to uvědomují nebo ne mají uvnitř sebe tuto touhu. Pokud již cestu najdeme, je důležité být pevný a vytrvat. Potom budeme sklízet plody, které si vlastní cestou připravíme. Symbolem pro poznávání a učení se na duchovní cestě je pro mne strom. Nejprve nám vyroste nový výhonek, z něho stromek, který sílí, jeho koruna mohutní, strom vykvete a nakonec vydá plody. Stačí plod utrhnout a můžeme jíst. Přijímáme duchovní cestu, duchovní učení a sami rosteme.

Přijímání

Je to jako malý zázrak. Zkusme to!

Pojďme všichni ke stromu poznání

Jako jedinec při nalezení duchovní cesty můžeme růst my sami. Pokud budeme usilovat o prospěch všech lidí na planetě, je třeba se v úsilí spojit. Čím více lidí bude spojeno ve stejném úmyslu pod stromem poznání a kruh se bude dále rozšiřovat, tím úspěšnější bude lidstvo a jako celek bude lépe postupovat se svému cíli, ke Světlu a lidé budou moci žít šťastnější a konstruktivnější životy v lásce a porozumění.

Lidé okolo stromu poznání